Ty po mně kamenem, já po tobě cihlou!!!

I'm not a Jesus

19. března 2009 v 20:01 | Lucian |  Jednorázovky-Slash
I'm not a Jesus

Povzdechl jsem si a namířil zbraň na svůj cíl. Tuhle práci jsem nenáviděl, ovšem je to to jediné, co umím. Nechtělo se mi tu ženu zabít ani za nic, ale klient si práci objednal u mě, tak jsem ji musel udělat. Konec konců, nebyla moje věc, že umře. Byla pouze moje práce, vykonat to. Možná, že ji bude někdo postrádat. Možná, že ne.
Stiskl jsem spoušť. Kulka se mé oběti zaryla do srdce.
Ucítil jsem, jak se mi pažba zbraně zaryla do ramene.
Stiskl jsem znova. Tentokrát jsem mířil na hlavu.
Oběť se zhroutila mrtva k zemi.
Má práce byla hotova.
Znovu jsem si povzdechl a sbalil zbraň. Odkráčel jsem zpátky k vypůjčenému černému mercedesu, nasedl do něj a dojel zpět na letiště. Tam jsem nastoupil do soukromého letadla mého milence.
,,Bavil jsi se dobře, lásko?" přistoupil ke mně a objal mě zezadu. ,,Doufám, že sis zařídil, cos potřeboval…" prohlásil tiše Ian. Políbil mě na krk. Trochu jsem nahnul, abych mu ulehčil přístup. Jeho jemné rty mě donutily přimhouřit oči.
,,Ano…zařídil…" zavrněl jsem. ,,A bavil jsem se…Dobře…"

Dirty little secret,
Dirty little lies.
Say your prayers and comb your hair,
Save your soul tonight.

Otočil jsem se mu do náručí a vrhnul se na jeho rty. Po pár vteřinách Ian převzal vedení. Donutil jsem se odtrhnout od něj. Zadýchaně jsem se na něj usmál. Ian mi úsměv opětoval a znovu se vrhnul na moje rty. Tentokrát jsem se musel odtrhnout kvůli tomu, že jsem nemohl dýchat.
,,Počkej, až budeme u tebe…" zašeptal jsem. Moje tělo ovšem poroučelo něco naprosto odlišného. Ian se tiše zasmál.
,,Tohle letadlo je naprosto, ale naprosto soukromé, drahoušku, nemusíme se bát, že nás někdo přistihne." Roztál jsem a dovolil mu pokračovat.
Bylo pro mě naprosto nepochopitelné, že osoba s povoláním, jako mám já, je ještě schopna lásky a něhy. A ne jen tak obyčejné, ale takové, která bodá, pálí a zraňuje svou silou. Možná… Možná, že ještě nejsem taková zrůda, jak jsem si myslel, že jsem. Možná… jsem ještě člověk.

Drift among the faithful,
Bury your desires.

Zpátky domů jsme dorazili za osm hodin - z čehož dobré dvě hodiny jsem se tělesně sbližoval s Ianem. Byl jsem k smrti unavený a to mě za tři týdny čekala další zakázka.
Tentokrát si klient poručil spolupráci. Chtěl, abych pracoval ještě s jedním z mého "oboru". Moc se mi to přijmout chtělo, ale můj šéf-zprostředkovatel mě do toho prakticky přinutil s pětačtyřicítkou na spánku.

Aberrations fill your head,
You need a place to hide
And I am...

Dorazil jsem na místo setkání. Bylo to skladiště alkoholu. Sednul jsem si tam na bednu plnou absintu a čekal. Pak dorazil můj budoucí kolega a mě málem ranila mrtvice…

Do you remember me?
And the kid I used to be?
Do you remember me?

,,Ahoj mládě, tak ten druhý jsi ty, jo?" zeptal se můj bývalý vychovatel a učitel umění zabíjet s posměšným tónem. Zatnul jsem zuby a donutil se křečovitě usmát. Kdepak Andreasi, teď už nejsem tvoje malý mládě. Teď je ze mne špičkový nájemný vrah, a nemyslím, že tvým přičiněním.
,,Tak tedy ten kolega jsi ty, Vlku?" oslovil jsem ho jeho přezdívkou. Vrhl na mne udivený pohled. Nikdy, zásadně nikdy, když jsem s ním bydlel, jsem mu neříkal jeho profesionálním jménem…

When your world's come crashing down
I want to relive.
Your god ain't looking down on me!

,,Nikdy jsi mi tak neříkal…" Hrubě se zasmál. Nejspíš si myslel, že má nade mnou ještě tu moc, kterou nade mnou dříve vládl…
,,To bylo předtím." Odsekl jsem co nejledovějším tónem, jakého jsem byl schopen. Andreass přimhouřil oči… Bože jak já ho nenávidím!

I'm not Jesus,
Jesus wasn't fair!

,,Doufal jsem, že už jsi mi mou chybu odpustil…" řekl omluvným tónem. Neuvěřil jsem mu to. On se nikdy za nic neomlouval. Ani kdyby jeho chyba stála toho druhého život…
,,Vždyť je to už hluboká minulost, mládě… Je mi to moc líto a já slibuju, že už budu hodný…" Zasmál se a moje rysy ztvrdly. Nenávidím ho…

You confess it all away,
But it's only shit to me
Your god ain't looking down on me!

Kysele jsem se ušklíbl. Nevěřil jsem ani slovu z jeho deklarace lítosti. Sledoval jsem jeho usměvavou tvář a neušel mi ten krutý podtón, pod tou slupkou… To mi ani nemohlo ujít… Tak dobře jsem jeho obličej znal a on se ode dne, co jsem od něj utekl, nezměnil. Ani jedna vráska mu na tváři nepřibyla…

I'm not Jesus,
I will not forgive!
No I won't!
No I won't.

,,Tvoje omluva se nepřijímá, Andreasi. To, co jsi mi udělal, se nedá odpustit - to bys měl moc dobře sám vědět." Každé slovo jsem odsekával a z mého jazyka téměř odkapával jed. Odpustil by ti jedině svatý, drahý Vlku, a já svatý nejsem, to už snad dostatečně dokazuje moje profese… Nebo snad ne?

I thought you were a good man,
I thought you talked to god.
You hippocratic, messianic, and child abusing-turned-satanic.

,,Nehodlám tu s tebou ztrácet čas, Vlku. Jde se pracovat…" oznámil jsem mu svůj záměr. Andreass se ledově ušklíbl. Uvnitř jsem trochu znejistěl. Proč se…?
,,Ale, no tak, mládě…," smál se nahlas, až mi z toho běhal mráz po zádech. ,,Snad opravdu nejsi tolik naivní, že ne?" Jeho poslední slova byla pod bodem mrazu.

Do you remember me?
Do you remember me?
And the kid I used to be?
Do you remember?
Do you remember?

,,Co…?" Na víc jsem se nezmohl. Andreas se ke mně začal krokem šelmy přibližovat. Začal jsem trochu panikařit.
,,Ach… A já myslel, že jsem tě vychoval jako správného zabijáka! Pamatuješ si první a zásadní pravidlo nájemného vraha, Charlie? Tak pamatuješ!?" zakřičel na mě a krutě se při tom bavil. Můj dech se zrychlil a já měl pocit, že nemohu do plic nabrat kyslík. Jeho ústa zvlnil ten stejný krutý úsměv, jaký na nich měl tehdy před lety… tehdy, když mě znásilnil. Rozklepal jsem se hrůzou.


When your own world comes undone,
Let me be the one to say:
"I'm not Jesus,
You can't run away!"

,,První pravidlo: Nikdy a v žádném případě, ani kdyby ti klient nabízel jakoukoli částku, nespolupracovat s jiným nájemným vrahem. Nikdy, Charlie!" Rozesmál se šíleně Andreas.
Couval jsem a on mě tlačil do rohu obrovského skladiště. Z pouzdra připevněného na stehně vytáhl velký armádní nůž a připravil si ho k útoku. S nožem jsem nikdy nebyl moc dobrý, to věděl. Připadal jsem si jako bezbranné vyděšené zvířátko, zahnané do kouta…

And the innocence you spoiled
Found a way to live.
I'm not Jesus
I will not forgive!

Andreas s nožem se pomalu, lehkým krokem, přibližoval ke mně a já nemohl setřást paniku ze své mysli, abych mohl uvažovat čistě.
,,Já vím, že se bojíš, mláďátko," smál se krutě, ,,Pamatuješ? Jsem vlk, cítím, když má někdo strach…" To už mi šeptal do ucha a ke krku mi tisknul nůž ostřejší než břitva. Chtělo se mi brečet a stěží jsem nad tou touhou zvítězil, protože ten nůž na mém krku… Andreas znal všechny techniky psychického týrání. Stejně jako fyzického a Bože… On ten nůž přitlačil ještě blíž!
Když jsem ucítil jak mi směrem ke klíční kosti stéká teplá, trochu lepkavá tekutina, něco se ve mně zlomilo. Ztuhnul jsem a snažil se pravidelně dýchat, abych dodal mozku kyslík, který jsem teď tak zoufale potřeboval. Málem jsem se začal dusit…
Ucítil jsem jak mi Andreas rozepíná pásek u kalhot a vyhrnuje tričko. Udělalo se mi trochu špatně od žaludku, přece nechce…
,,Naposledy si to s tebou užiju, než tě oddělám, Charlesi, platí mi moc málo na to abych tě zabil tak, jak si klient přál, ale…" oplzle se uchechtl. V tu chvíli jako by ve mně do sebe zapadly dvě části stroje. Mé tělo zaplavil nehorázný vztek a do mých žil se vlil adrenalin.
Zvedl jsem ruku k jeho noži a násilím ho odtáhl. Andreas se zasekl a zvedl ke mně oči. To co uviděl v mém obličeji, ho zmrazilo na místě…

I won't forgive.
I won't do whatever you want to.
I won't forgive.
I won't do whatever you want to.

,,Víš, Andreasi, doufal jsem, že tě ještě potkám…" usmál jsem se na něj skoro mile. Ten muž co stál naproti mně, byl dokonale zaskočen. Tuhle moji stránku neznal. Ani nemohl, protože ten predátor, to co mě dělalo tak dobrým nájemným vrahem, se probudilo až potom, co jsem od něj utekl…

Do you remember me?
And the kid I used to be?
Not the same as I used to be!
Oh, do you remember me?

,,Co…?" zaskočený výraz se změnil v nejisté zasmání, ,,Ah! Charlie, mládě, skoro si mě vyděsil…" jeho tón potemněl. Zvedl jsem obočí.
,,V to jsem opravdu nedoufal…" zašeptal jsem mu do ucha svádivým tónem. Nikdy ti neodpustím! Nenávidím tě!
Lehce jsem ho zuby zatahal za jeho náušnici v uchu. Trhnul sebou a já cítil, jak z něj září nejistota a poprvé v životě snad i…?
,,Andreasi… Vlku… To co z tebe cítím… Snad to není strach, že ne?" zavrněl jsem škádlivě. Andreas se ošil. Z mých rtů se vydralo temné zasmání. Ztuhnul, odtáhnul se a trochu nevěřícně se mi zadíval do očí…

Nooooooo!

,,Nenávidím tě! Nikdy ti neodpustím!" zavrčel jsem krutým tónem. Vytrhl jsem mu z ruky armádní nůž a plnou silou mu ho zabodl do břicha.
,,Nikdy jsem nebyl dost dobrý, abych se ti s nožem vyrovnal, Vlku," pronesl jsem posměšně, ,,Ale kdo tu teď před kým klečí?" pomalu jsem se k němu přibližoval, tak jako on před několika okamžiky ke mně, v mých očích výraz vraha. On na mě jen zděšeně zíral…
Skladištěm alkoholu se ozval skoro zvířecí výkřik bolesti…
Všechno ztichlo…
Ticho prořízl smích plný šílenství.
Můj smích…

When your world's come crashing down,
I want to relive
I'm not Jesus,
Jesus wasn't fair!

,,Oh, miláčku, tak strašně se mi po tobě stýskalo!" prohlásil Ian a vtáhl si mě do náručí. Musel jsem se rozesmát. Tolik jsem ho miloval…
,,Tak co, jak ses tam měl… Vyřídil sis všechno, cos potřeboval?" zeptal se nadšeně. Upřeně jsem se na něj zadíval. Ian netrpělivě čekal, až mu odpovím.
,,Ano… A… potkal jsem svého starého známého…" prohodil jsem jen tak. Ian ztuhl vprostřed pohybu a upřeně se na mě zadíval, starost v očích.
,,A?"
,,Konečně jsme si spolu vyříkali to nedorozumění před lety…" prohodil jsem lhostejným tónem. Ian zvednul pravé obočí.
,,Vážně?"
,,Vážně." Mé rty se zvlnily do krutého úsměšku.
,,Tak to jsem rád, zlatíčko…" odpověděl a také se krutě usmál…

You confess it all away,
But it's only shit to me!
I'm not Jesus,
I will not,
I'm not Jesus,
I will not forgive!

,,Pane komisaři, ještě než uvidíte tu mrtvolu, měl byste vědět…" policista se zasekl pod upřeným pohledem svého nadřízeného, řežavým jak uhlík.
,,Ano, Beaulieu, co přesně bych měl vědět?" optal se se vrchní komisař svého podřízeného. Poručík Beaulieu se nepohodlně zavrtěl a ještě víc zesinal.
,,Víte… To, co někdo provedl tomu muži… To je hotový zvěrstvo… Nejen, že má třináct hlubokých bodných ran od nože, ale…eh…" policista se zasekl a trochu zezelenal.
,,Tak se proboha vymáčkněte, poručíku!" štěkl na něj netrpělivě komisař.
,,Ten… Ten vrah… on mu… uřízl genitálie… Ještě když žil a byl plně při vědomí…" poručíkův hlas odumřel. Komisař na něj jen zděšeně zíral.

Oh, I will not forgive, yeahyeah!
No, I will not forgive!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama